Přepěťové ochrany BrOK – kvalita za rozumnou cenu

přepěťové ochrany pro Antény, Audio, Datové sběrnice a Video - kvalitní řešení s dobrým poměrem cena/výkon

Podstatnou nevýhodou koaxiální přepěťové ochrany s plynovou bleskojistkou je to, že k aktivaci ochranného prvku (= bleskojistky) dochází s určitým časovým zpožděním, řádově desítek až stovek nanosekund. Po tuto dobu je bleskojistka jakoby nefunkční a proto napětí na chráněném výstupu je stejné jako napětí vstupní. To je způsobeno tím, že k aktivaci bleskojistky dojde teprve tehdy, když hodnotanapětí na bleskojistce dosáhne řádově stovek voltů (cca 400 - 1000 V dle použitého typu bleskojistky). Toto napětí se bohužel musí objevit, byť pouze na krátkou dobu i na chráněném výstupu ochrany. Pro některá vstupní zařízení radiotechnických prostředků jsou i tyto krátkodobé hodnoty kritické a takto "chráněná" zařízení to nemusí nepřežít". Pro lepší názornost popsaných jevů jsou uvedeny na obr. 8 až obr. 11 oscilogramy napěťové odezvy na chráněných výstupech koaxiálních přepěťových ochran s bleskojistkou a se zkratovaným čtvrtvlnným vedením (nebo rezonátorem) při stejné hodnotě vstupního zkušebního impulzu proudové vlny10/350 us. Rozdíl v ochranném účinku koaxiálních přepěťových ochran s bleskojistkou a s rezonátorem je na první pohled tak markantní, že snad nepotřebuje komentář.

  obr8  

Obr. 8  Oscilogram u(t) na chráněném výstupu KPO s bleskojistkou při vstupním proudovém impulsu 2,5 kA/10_350 us

 

obr9  

Obr. 9   Oscilogram u(t) na chráněném výstupu KPO s bleskojistkou při nízké strmosti náběhu vstupního proudového impulsu 10/350 us.

 

obr10

Obr. 10  Oscilogram u(t) na chráněném výstupu KPO s bleskojistkou v případě, že vstupní napětí nedosáhne hodnoty jejího zapalovacího (aktivačního) napětí. Velmi nebezpečný případ úderů blesků do jímací soustavy hromosvodu s malou intenzitou a nebo při vzdálených úderech. 

Další nevýhodou přepěťové ochrany s bleskojistkou je nutnost periodické kontroly její funkčnosti. Plynová bleskojistka je součástka s omezenou životností. Ta je dána maximálním počtem jejich aktivací a udává ji výrobce. S rostoucím počtem aktivací bleskojistky se její technické parametry postupně zhoršují a po určité době je nutné ji vyměnit. Počet aktivací bleskojistky se nedá zjistit (= bleskojistka nemá žádné"počitadlo" aktivací) a její technický stav lze zjistit pouze kontrolním měřením. Měření se provádí speciálním měřicím přístrojem, kterým se zjišťuje, zda napětí na aktivované bleskojistce leží v dovoleném intervalu dle TP výrobce. Pokud je toto napětí mimo dovolený interval je nutné bleskojistku vyměnit.

Z naší dlouholeté praxe v oboru dobře víme, že tato doporučená periodická kontrolní měření až na vyjimky téměř nikdo nedělá! A tak je pravděpodobné, že po určité době i zařízení chráněné koaxiální přepěťovou ochranou, která ale není periodicky kontrolována již chráněno není!.

Z uvedených důvodů nasazení přepěťových ochran s plynovou bleskojistkou má smysl pouze v případech ochrany širokopásmových přenosů, t. j. tam, kde nelze z technických důvodů použít úzkopásmové ochrany např. u TV a SAT přijímačů a v případech, kdy je koaxiální kabel využíván také pro přívod napájení (PoE).

obr11

Obr. 11  Oscilogram u(t) na chráněném výstupu KPO se zkratovaným čtvrtvlnným rezonátorem při vstupním proudovém impulsu 5 kA!/10_350 us. Ochrana je funkční okamžitě nezávisle na strmosti čela vstupního napětí a zbytkové napětí za ochranou je po odeznění přechodového jevu menší než 20V!

Další podstatnou výhodou KPO se zkratovaným čtvrtvlnným rezonátorem je její neomezená životnost (= odpadá nutnost periodických zkoušek funkčnosti) a vysoký ochranný účinek. Proto doporučujeme nasazení tohoto typu moderních přepěťových ochran všude tam, kde to je možné.

Ptejte se