Nejjednodušší způsob připojení ochranného vodiče od přepěťové ochrany k ochrannému vodiči PE(N) napájecí sítě 230V/50Hz je pomocí normální kabelové zástrčky. Žz vodič s nalisovaným kabelovým okem od přepěťové ochrany se připojí pod šroub ochranného kolíku zástrčky (zbývající dvě připojení pro L a N zůstanou samozřejmě volná) a zástrčku zasuneme do volné zásuvky pevného rozvodu nn nebo do volného "slotu" prodlužovací zásuvky, ze které je napájeno chráněné zařízení. Podstatnou nevýhodou tohoto jednoduchého řešení je riziko, že když někdo neznalý bude potřebovat připojit další spotřebič do plně obsazeného "prodlužováku", tak si řekne: "Co to tady je za blbost?!" a zástrčku s ochranným vodičem odpojí. Jistější je pevné připojení ochranného vodiče např. do instalační krabice zásuvky nebo do rozvodné krabice nn.
Důležité upozornění: přepěťové ochrany nemohou v žádném případě nahradit ochranu objektů před přímým úderem blesku (viz. EN ČSN 62 305, část 3) a také nejsou k tomuto účelu určeny. K tomu je určen systém vnější ochrany objektů před bleskem, lidově zvaný hromosvod. Přepěťové ochrany za předpokladu jejich správné instalace účinně chrání elektrické přístroje a zařízení (spotřebiče) proti účinkům přepětí, které vzniká působením průmyslového elmg rušení, provozními manipulacemi na sítích nn i vn, atmosférickými jevy a bouřkami. Ty chrání citlivý vstup připojeného přijímače a ochranný vodič od přepěťové ochrany zajišťuje "obtečení" části bleskového (nebo rušivého) proudu lepší vodivou cestou než průtokem přes "kostru" chráněného zařízení. Pokud někdo nesprávně nainstaluje např. anténní systém (TV,SAT, WiFi apod.) mimo ochranné pásmo jímací soustavy hromosvodu nebo dokonce anténu vodivě propojí s jímací soustavou hromosvodu, pak riskuje možné následky přímého úderu blesku nezávisle na tom, zda má či nemá do anténního svodu nainstalovanu přepěťovou ochranu.